Srpen 2014

Lost in Tokio 21.Díl - Večírek?

30. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Story - Lost in Tokio
Cestou ze školy jsem měla opravdu těžkou hlavu. Nejspíš to byla příčina právě incidentu s Emou. Je sice pravda že, se nic nestalo a Ema nakonec byla jen plachá dívka co se bála abychom nenašly její vadu ale, přesto jsem se citila nespokojeně. Na jednu stranu byla jsem si stoprocentně jistá že, to ona je za vším co se děje Jessimu a právě ona jde po nás. Myslela jsem si že, jsem ji odhalila ale,nakokonec to spíš vypadalo že, jsem se pořádně sekla. Ema sice uměla působit pořádně nepřátelsky ale, dala bych ruku do ohně za to že není ta kterou hledám. Ona není neobyčejná.
Cestou domů jsem šla po delší době sama,bylo to zvláštní protože,když jsem se sem přistěhovala byla jsem na to zvyklá z minulé školy a pak jsem si našla fajn přatelé kteří, mě domů vždy doprovázely. Dnes jsem ale,chtěla být sama. Potřebovala jsem si vše srovnat v hlavě a také odhalit viníka.
Kdo by to mohl být?
Proč by to dělal?
Tyhle dvě otázky mi pořád kroužily před očima. Ale nikdo z nás na ně neznal odpověď. A myslím že ještě dlouho znát nebude.

Kledba 2\3 - Divný vzkaz

29. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Příběhy na přaní
Tentokrát povídka na volné téma (měla jsem vymystet já) pro Clary Clair
V názvu není chyba. Vím že se to normálně píše jako Kletba ale tohle má být název pro takovou zvlaštní schopnost.
Píši to jen proto aby jste mě hned neukamenovávaly že se mám naučit češtinu.

#4 - Oblíbená postava

28. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Anime Challenge
4. Oblíbená postava

24.8. 2014

25. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Diary
Prazdninový úklid.

Lost in Tokio 20.Díl - Podezření

23. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Story - Lost in Tokio
Juliet mi věnuje zmatený pohled jakmile vidí že Codyho za sebou táhnu. Je pravda,že je to docela neobvyklé už jen tím,že se Codymu stydím podat ruku a také,nevažím zrovna moc na to abych ho táhla. Myslím ale,že Cody jde dobrovolně. Cody se po pár metrech zastaví a já zjistím že,myslet si že,jsem ho tahala já byl nesmysl.
,,Ztracíme čas!'' Vykřiknu na něj možná hlasitěji než by bylo vhodné. Ale mám strach že Emma je ta kdo se pokouší mě a Codyho zabít. Jsem jsi tím naprosto jistá. Všechno by tomu nasvědčovalo - už od prvního dne mě neměla ráda,chtěla získat Codyho na svou stranu a teď má dokonce neschodu s Jessim. Navíc Jessmin říkala že to vypadá na rvačku.
,,Uklidni se Alex.'' Řekne Cody klidným hlasem a chytne mě za ramena. Čekám že semnou zatřese abych, se probudila ale on mě prostě mlčky obejme. Ztracím čas napadá mě. Bojím se. Ale na jednu stranu - pokud chci tu mrchu porazit potřebuji se uklidnit. Nadechnu se vůně Codyho trička a snažím se potlačit slzy. Zvládneme to. Pohádky mají vždycky šťastný konec ne? Takže ho budu mít i já. Přesvědčuju se. Cody mě od sebe odtáhne a podivá se mi do očí. Je to pohled plný starostí. Vážně,mě hřeje u srdce že na mě někomu tak moc zaleží.
,,Můžeš mi vklidu vysvětlit co se stalo?'' Řekne klidným hlasem.
Hlasitě polknu ale přikývnu.

Kledba 1\3 - Seznamení

22. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Příběhy na přaní

Tentokrát povídka na volné téma (měla jsem vymystet já) pro Clary Clair
V názvu není chyba. Vím že se to normálně píše jako Kletba ale tohle má být název pro takovou zvlaštní schopnost.
Píši to jen proto aby jste mě hned neukamenovávaly že se mám naučit češtinu.

Tag #5

21. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  TAGY

Byla jsem opět nominovaná na TAG od Zjev.
Poslední dobou je na blogu (nejen u mě) ňjak přetagováno,nezdá se vám?

#3 - Dvě postavy, které spolu tvoří dobrý pár

20. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Anime Challenge

3.Dvě postavy, které spolu tvoří dobrý pár

Lost in Tokio 19.Díl - Ranní vstávaní

17. srpna 2014 v 0:00 | Luss |  Story - Lost in Tokio
Celý večer pršelo a bylo chladno. Mám ráda když večer prší a dešťové kapky bubnují do oken z ňjakého důvodu mě to uklidňuje. Jenže když jsem ráno otevřela oči měla jsem sto chutí je zase zavřít a ignorovat že je pondělí. Bylo chladno a stále pršelo,cítila jsem vlhko a představa že budu muset vylézt z vyhřaté postele byla děsivější než jakýkoliv horor. Když jsem se otočila a podívala se na protější postel zjistila jsem že Juliet na tom není o moc líp.
,,Nechci do školy! Nechci! Nikam dneska nejdu,jasný?!'' Vyhrožovala neexistujícímu člověku a zachumlala se hluboko pod peřinu. Nechtěla bych být v její kůži,musela ji být mnohem větší zima než mě protože spávala v prusvitné a tenké košilce. Pokud se tohle teda vůbec dalo nezývat oblečením.
,,Nevynechaly jsme školu za tu dobu ani jednou,myslíš že by to vadilo?'' Zeptala jsem se z nadějí v hlase což bylo zbytečné,bylo jasné že Juliet by to odsouhlasila kdykoliv.
,,Tvoje možná.'' Zakňourala a zívla si. Instinktivně si zakryla i pusu ale jakmile se její ruka seznámila se zimou která tam právě panovala vypískla a schovala ji pod polštář. Věnovala jsem ji naštvaný pohled.
,,Kolik hodin už jsi vynechala?'' Připadala jsem si jako máma která by nám dnes rozhodně zůstat doma nedovolila ale měla schůzku s agentem a musela odjet na tři dny takže,jsem se rozhodla řídit větou - Co oči nevidí to srdce nebolí. Na jednu stranu jsem ale nemohla riskovat to že by Juliet neudělala semestr kvuli zameěkaným hodinám. Takže,pokud bude muset ona budu muset i já.